|
Internet je zázračné
médium. Možná se ptáte, co to má společného se srazem v Třebíči?
Odpověď je jednoduchá. Není právě mým hobby objíždět srazy, tím
méně srazy, které jsou od mojí garáže přes 200 Km. Jel jsem zkrátka
proto, že se semnou právě přes Internet seznámila jedna ze spoluorganizátorek
akce a sladkému dívčímu hlásku se těžko odolává. Však to znáte.
Text
& Foto:Kevin
  Po
příjezdu se snažíme ubytovat, ale až poté co se zahříváme několika
panáky. Velkým překvapením jsou ceny. Panák whisky stojí třicet
korun, stejně jako grilované maso. Vstupné na celý víkend je padesátka
a za flek v chatce zaplatíte rovněž pade. Počasí sice není jako
v jižní Itálii, ale neprší a tak se ubytováváme a vyrážíme na
plac mezi motorky. V pátek je to akce ryze motorkářská. Je tady
jen ten, kdo chtěl opravdu přijet a padesát motorkářů se rychle
dává dohromady. Davy se očekávají až na vyjížďce.
  V
Sobotu se na Třebíčské náměstí začali motorkáři sjíždět už ve
dvě, ačkoliv vyjížďka byla ohlášena od tří. V půl třetí začíná
náměstí praskat ve švech. Slunce paří a všechny slunečníky jsou
beznadějně obsazeny. Asi v půl čtvrté začíná rachot a motorky
krouží kolem náměstí. Po několika okruzích kolona náměstí opouští
a pokračuje skrz Třebíč. Po průjezdu městem se vydáváme na padesátikilometrovou
vyjížďku, směrem na Jaroměřice přes Moravské Budějovice, Želetavu
a Předín až na Březovou. Jede se krásným krajem a já děkuji bohu
za slunce, které nám prohřívá těla. Když se kolona začne blížit
zpět ke k  empu,
někteří motorkáři se oddělují a jedou neznámo kam. To nechápu,
vždyť sraz teprve začíná. Možná že dávají v bedně nějakou motorkářskou
telenovelu. Z náměstí vyjíždělo jistě přes tři stovky motorek
a do kempu doráží tak stovky dvě.
Večer
probíhá v souladu se všemi srazovýmy pravidly. Soutěže, kde se
trumfuje hlavě Třebíč a zbytek planety, kapely a super striptýzek.
Právě při něm bohužel začíná poprvé pršet, ale nik omu
to zdá se nevadí. Dál se pije, jí a dál se motorkáři prohřívají
u ohně. K ránu jdou někteří  dokonce
i spát. A pak to přišlo. To ráno. Hrůza! Všichni hledají části
výstroje vyhánějí neznámé lidi ze svých spacáků a snaží se alespoň
se ctí přežít. Ta cesta domů mi nahání husí kůži, ale nedá se
nic dělat. Loučíme se s Třebíčí s organizátory a slibujeme si
další družbu. Co dodat? Sraz v Třebíči má neopakovatelné kouzlo.
Je na první pohled vidět rozdíl mezi masovými akcemi podobného
druhu, kde každý jen nastavuje dlaň a snaží si namastit kapsu.
V Třebíči je všechno děláno pro kamarády motorkáře, pro ty co
motorkami opravdu žijí.
| Komentáře
k článku |
|
| autor: Tenshi |
mail: |
30.6.2003
|
|
Čauky
|
|
|
|
|
