Na skútru je všechno trochu jinak. Konstatování je to sice banální, ale do důsledků ho pochopíte teprve když si za řídítka nějakého toho pidižvíka sednete. A pokud je tím strojem ještě dvoutaktní padesátka se slušným výkonem, je téměř nefér mít ji v jiných barvách než ve sportovních. My jsme pro vás letos přichystali silniční variantu X8R-S v barvách téměř neporazitelného Valentina Rossiho.

Trocha techniky

Honda vyrobila tyto stejně vypadající skútry hned dva jeden má ráfky kol obuty do pneumatik s hrubším dezénem a přední blatník je upevněn v můstku přední vidlice vysoko nad předním kolem, což dává tušit, že X8R-X bude uřčena spíš do lehlého terénu, zatímco druhý z dvojice X8R-S je určen především na silnice s dobře rozpáleným asfaltem. Skútry patří k prubířským kamenům nejen nejnovějších, ale i zcela převratných technologií. Pro oba dva modely byl tak v konstrukčních kancelářích vyvinut hliníkový monocoque rám, vyráběný technologií tlakového lití. Další finesou je osvědčený variátor, jehož moderní konfigurace umožňuje poměrně snadné úpravy dle vašeho přání podle toho, zda požadujete vyšší maximální rychlost, nebo preferujete ostrou startovní akceleraci.

Nejen do Paddocu

Podvozek stroje splňuje do posledního puntíku to, co konstruktéři zamýšleli a složitá výroba rámu tak přinesla svoje ovoce. Ani v nejsložitějších situacích, velkých náklonech, či na rozbité vozovce skútr neprojevuje ani nejmenší známky nestability. Přední vidlice sice se svoji krátkou stopou má tendenci na hrbolech k rozkmitání ze strany na stranu, ale nakonec se i při puštěných řídítkách nestane vůbec nic. Kmitání řídítek je obecně neduh skútrů a je dán jejich konstrukcí, většina nových strojů ale tuto svoji dětskou nemoc již v rámci možností zvládla. Brzdy které jsou obě umístěny na rukojetích a mají velice příznivý brzdný náběh, takže je pilot může skvěle dávkovat. A zde se opět projeví kvality rámu a podvozku, když při prudkém brždění v náklonu zachová stroj svoji neutralitu a po nějakém zvedání do zatáčky nebo jiných nepříjemných peripetiích není ani památky. Další dvojicí pracantů na tomhle stroji je motor spolu s převodovkou. Motor není žádný Arnold, ale síly má na svižnou jízdu dost a ještě pořád trochu výkonu zbývá. Ručička tachometru která se při plně otočené plynové rukojeti třepotá malý kousek pod číslicí 70, je toho jasným důkazem. Variátor je nastaven na vyšší otáčky což je pochopitelné. Pokud totiž chcete dostat z maloobsahového dvoutaktu nějaký slušný výkon, je nutné dohnat ho otáčkami. Spotřeba ale i tak zůstává v mezích slušnosti a nepřesáhla během testu 4l.

Pozor na ostudu...

Zkrátka Hondička si od naší redakce odnáší to nejvyšší ohodnocení. Ke vzhledu motorky už snad není ani co dodat. Již tak povedený design stroje barvy závodní stáje jistě nezhoršily právě naopak. Takže se vám bude poměrně často stávat, že se z davu lidí ozve - "Doufám že neděláš Valentinovi ostudu!"

Komentáře k článku	>> přidej <<
autor: wolf169 mail: 13.8.2008 super autor: Sandy mail: ondra.trli@centrum.cz 2.7.2008 mám ho doma :) autor: Venca mail: vaclav777@seznam.cz 24.4.2008 Vosa autor: hasan mail: cani_qobi@hotmail.com 1.6.2006 40 autor: Břicho mail: 15.1.2003 Super