První nájezd loupeživého rytíře od britského Triumphu nastal už před několika lety. Tenkrát, místo aby se postavil tváří v tvář japonské konkurenci, přišel Triumph s nezvyklou koncepcí tříválce s elektronickým vstřikováním a zcela jedinečným rámem. Další odlišností potom bylo barevné provedení, které naprosto ignorovalo jakékoli sportovní zabarvení konkurence, natož aby se pokoušelo o repliku jakéhokoli závodního stroje.

Text: Kevin Foto: Archiv

   Příchod nového TT 600 znamená pro Triumph tak trochu i riziko. Už to, že se pustil do supersportovní třídy 600, je velkým problémem. Konkurencí našlapaná třída totiž nedovoluje jakémukoli výrobci nejmenší zaváhání. Proto nejspíš Triumph přešel od své klasické tříválcové koncepce na čtyřválec. To však znamená, že se již nebude moci schovávat za svoji image, a nový Triumph bude muset ukázat, co v něm doopravdy je.
   Kapalinou chlazený čtyřválec DOHC běhá naprosto hladce a zároveň má i dostatek síly. Vrtání a zdvih je 68mm x 41.3mm a válce jsou pokryté Nikasilem. Kompresní poměr je vypumpován až na 12.5:1, dodávka vzduchu do válců je řízena systémem Sagem MC1000 a palubním počítačem. Směs paliva a vzduchu je potom hnána do válcu přes elektronické vstřikování s nuceným přívodem vzduchu, který přichází z 8,5 litu velkého airboxu. Síla motoru je potom přes šestirychlostní převodovku a spojku v olejové lázni přenášena na asfalt.
   Zavěšení povozku se skládá vpředu i vzadu z jednotek Kayaba. Přední tlumiče mají průměr 43mm a jsou plně nastavitelné, stejně jako zadní centrální jednotka. Ta je potom připojena k zadní kyvné vidlici, která je vyrobena z hliníkových profilů. Také motor je nosným prvkem podvozku. Brzdy jsou vpředu dvojité s kotouči o průměru 310mm a čtyřpístkovými třmeny, zatímco vzadu popichuje jeden 220mm disk jeden pístek.
   Jízdní pozice na Triumphu je poměrně vzpřímená. Řídítka padnou do ruky podobně jako u CBR. Brzy však zjistíte, že řídítka jsou poněkud širší a více vpředu. Posez je poněkud nevhodný pro jezdce s vyšší postavou, ale je stále ještě snesitelný.
   Při jízdě i ve vyšších rychlostech je ochrana před větrem velice slušná, ikdyž by přední štít mohl být klidně ještě trochu vyšší. Vynikající je také palubní deska, na které okamžitě vidíte to, co vidět potřebujete.
Při razantnější jízdě vychází pravda na světlo. Podvozek září, ale vstřikování paliva se zdá být poněkud chudokrevné. Odpružení je dobře nastaveno a nabízí dobrou rovnováhu mezi kontrolou nad strojem a pohodlím.
   Při jízdě se zdá, že výkon nestoupá s otáčkami příliš hladce, a to potvrzuje i graf z motorové brzdy. Křivka výkonu připomíná pohled na námořní mapu. Jedna vlna výkonu následuje druhou, ale o hladkém průběhu nemůže být řeč. To je u digitálního zapalování velice zvláštní a člověka okamžitě napadá, zda by na tom Triumph nebyl lépe s obyčejnými karburátory. A to se majitel určitě bude snažit přehlédnout výkon, který je o 13 koní za třídu vedoucí GSX-R600.
   Nakonec je ale Triumph přece jenom moc dobrá motorka. To jen kubatura, ve které se snaží prosadit je tak nemilosrdná. Nějaký ten nedostatek byste ještě před několika sezónami vůbec nepostřehli, a tak se dá říci, že žádné výrazné chyby vlastně motocykl nemá. Když si k tomu naopak přidáte exkluzivitu a charisma, které spolu s sebou anglická značka nese, zjistíte, že je Triumph nejen konkurenceschopný a dokonce i žádoucí. Je to zkrátka "Charakter".