Přistoupíte-li k Benelli máte pocit, že vás nemůže nic překvapit. Je to vlastně klasický skútr, na který někdo velmi dovedně naimplantoval střechu. Po podrobnější prohlídce je však jasné, že tak jednoduché to zase není. Stroj se sice startuje jako skútr se stisknutou páčkou zadní brzdy, ale při vypínání motoru se zkušený motocyklista podiví. Pokud totiž palcem pravé ruky zmáčknete tlačítko které bývá obvykle určeno právě k zastavení chodu motoru, zjistíte v zápětí, že motor běží dál, ale zato na vás z předního skla mává stěrač. A to není zdaleka poslední překvapení. U zadního kufru by jste například marně hledali zámek na otevření. Ten se ovládá důmyslně přímo ze skříňky zapalování a je v něm právě dost místa na dvě integrální přilby a ještě zbude prostor pro spoustu dalších věcí. To však platí pouze v případě, že nevyužijete další specialitu Italského stroje. Tou je skládací střecha, která jde velice rychle a pohodlně složit do kufru tak, že by nezasvěceného člověka nikdy nenapadlo, že tohle vozítko někdy střechu mělo. Pokud ovšem využijete téhle zvláštnosti a uděláte z Adivy "obyčejný stroj", s integrální přilbou v kufru už nemůžete počítat, i když místa je tam stále ještě dost. I za řídítky čeká ještě několik příjemných drobností, množství odkládacích ploch je samozřejmostí stejně jako připravená schránka na radiopřehrávač a dva reproduktory. Modře podsvícený tachometr s analogovým počítačem kilometrů, hodinami a teploměrem jsou naprosto perfektní. Benelli překvapí také tlačítkem výstražných blinkrů. Jízda je pohádkovým zážitkem. Jakmile otočíte plynovou rukojetí stroj vyrazí nekompromisně vpřed. Variátor zapíná v poměrně vysokých otáčkách, takže Benelli startuje velice svižně. Do zatáček se Adiva vede V celku dobře, čemuž jistě pomáhá i to že nad sebou máte jen lehkou plastovou skořepinu která příliš nezvyšuje těžiště. Brzdy jsou ukázkou dokonalosti. Jeden klasický kotouč vpředu, který oplývá neobvyklým výkonem padne do ruky i pilotovy který jezdí i na silnějším stroji. Každý kdo ale tento motocykly vidí, nebo se za ním obdivně ohlédne se ptá, jak asi chrání střecha v dešti? Díky širokému plexištítu Adiva dobře chrání jezdcovu horní část těla, zatímco nohy mohou být při vydatnějším dešti trochu provlhlé, pokud ale není zrovna průtrž mračen nepadne na vás ani kapka. Snad jen v náklonech na vás může trochu poprchávat, ale není to nic strašného. Kapitola sama o sobě je mlha, která se usazuje na předním skle a i přes ofukovací otvory ne a ne jen tak lehce zmizet. Smůla je v tom že nemůžete nastartovat a nechat sklo ofouknout, protože větrání není aktivní a funguje pouze náporem větru za jízdy. Musíte-li tedy vyjet, nezbylá než riskovat jízdu s velmi špatným výhledem, protože otírat sklo příliš nepomáhá. Jediným řešením by snad byl anti-mlžící sprej, či jiný přípravek. Ať tak či tak je jízda obrovským potěšením, zábavou a pro kolemjdoucí i velkým pozdvižením. Výrobce stvořil zvláštní a charismatický stroj, který se v budoucnu jistě spolu s BMW C1 stane kultem a který i přes několik nedostatků, které se jistě dají snadno vyřešit, vstoupí navždy jak do dějin motocyklismu, tak do srdcí majitelů.

Komentáře k článku	>> přidej <<
autor: Klára Podžorská mail: kocanda79@seznam.cz 5.6.2006 skůtr