Japonská Honda v loňském roce uvedla bez pompézních reklam na český trh model Dylan 125. Tolik povyku nebylo kolem tohoto stroje možná proto, že je to pouze @125 převlečený do moderního oblečku. Konečně proč ne?! Zavináč patřil mezi nejlepší skútry, na kterých jsem jel a trocha sportovního vzhledu mu jenom prospěla. Ostře řezané linie, kterým dominuje čirý světlomet připomínají sportovní motocykly a 11 kW výkonu je slušný základ pro dobré svezení.

Trocha techniky:

Pohon Hondy 125 Dylan zajišťuje obdobně jako u sesterského modelu @125 jednoválcový čtyřtaktní motor s výkonem 11 kW, tedy patnácti koní. Odstředivá spojka se samočinnou automatikou ho pak klasickým způsobem lehce převádí na zadní kolo. Není problém popojíždět po městě nebo uhánět více než stokilometrovou rychlostí. Zvláštností pohonné jednotky je i funkce vypnutí motoru. Při delším běhu naprázdno totiž motor zhasne a pouhým přidáním plynu opět naskočí. Další specialitou Hondy 125 Dylan je její brzdová soustava, která disponuje v této třídě nadstandardním brzdovým systémem Dual CBS, stejně jako @. Dalším příjemným nadstandardem je po levé straně umístěná zamykatelná schránka na rukavice a doklady. Parkovací brzda která je integrována do levé páčky, je konstrukčně řešena stejně jako například u modelu SFX 50. U stroje samozřejmě nechybí pro skútry tradiční úložný prostor pod sedlem, který pojme integrální přilbu. Větší zavazadla je možno zavěsit na háček ve střední části před sedlem nebo na zadní nosič. Samozřejmostí je pak možnost výběru z praktických příplatkových doplňků přímo od výrobce.

Před zácpou za zácpou nikdo nesmí stát…

To co vás ale asi zajímá nejvíc je, jak se vlastně na téhle Hondě jezdí. Po usednutí za řídítka a nastartování stroje jistě velmi potěší hluboký, uchu lahodící zvuk. Přidáním plynu se motocykl okamžitě rozjede a vy poznáte, že jedete na opravdu výkonné stopětadvacítce. Točivý moment umožňuje rychlou akceleraci už od nízkých otáček, což se hodí hlavně při raketových startech na křižovatkách. Dylan uhání něco přes 110 km/h, takže absence jakéhokoli větrného štítu je tady rychle znát. V zatáčkách se stroj chová klidně a ani brždění v náklonu nepůsobí Hondě větší starosti. Bohužel je ale podvozek nastaven hodně tvrdě, takže nerovnosti se vás na rovině pokusí utlouct při každé příležitost a v zatáčkách budou vyloženě nepříjemné. Zadní pero se dá sice změkčit, ale s přední vidlicí nenaděláte zhola nic. Možná by pomohl řidší olej v předních tlumičích, ale to jsme neměli možnost vyzkoušet. Jízda ve dvou není žádným problémem. Snad jen do kopce ve dvou neakceleruje Dylan tak, jak by si každý sportovec představoval, ale vzhledem k výkonu je zrychlení víc jak dostatečné. Spotřeba se pohybuje kolem příjemných čtyř litrů na sto kilometrů, takže je to motorka i pro šetřílky. Palubní deska ničím nepřekvapuje. Snad jen ukazatel paliva by člověk u tak drobné motorky nečekal. Dylan je zkrátka konstrukčně vychází vstříc mladým jezdcům pro které je 50ccm málo a nebo kterým nepřirostl k srdci zvuk dvoutaktních strojů.

Beverly Hills 90210

Skútry už u nás naštěstí nejsou výsadou mladých, krásných, pozitivních a bohatých. Pravdou je, že bezdomovci u nás stále ještě chodí pěšky, ale ceny městských přibližovadel klesají stále níž a tak se dá očekávat, že jich na našich ulicích budeme potkávat víc a víc. Doufejme, že všechny budou stejně kvalitní jako náš Dylan 125.

Komentáře k článku	>> přidej <<
autor: Hero mail: 2.6.2003 Nej